Krása je vždycky v té naÅ¡Ã duÅ¡i ÄlovÄ›ka, protože naÅ¡e duÅ¡e o nás vypovÃdá to, co cÃtÃme, to, co chceme, co si pÅ™ejeme, po Äem toužÃme, a to nevidà druhý ÄlovÄ›k, se kterým mluvÃme, protože ani podle oÄà nepoznáte prostÄ›, co si ten druhý ÄlovÄ›k myslÃ, nebo jak si co pÅ™eje, co byc chtÄ›l, co by jsi opravdu hroznÄ› moc přál. Takže na prvnà dojem se nikdy nesmà dát, protože naÅ¡e duÅ¡e je vždycky úplnÄ› jináÄÃ, a naÅ¡e duÅ¡e je hlavnÄ› nejkrásnÄ›jÅ¡Ã, protože aÅ¥ si o nás každý myslÃ, co chce, kdo chce, tak prostÄ› každý má prostÄ› takové to svoje já, které prostÄ› nás ovlivňuje, a my pÅ™esnÄ› vÃme jacà jsme, a nás nedokáže posoudit druhý ÄlovÄ›k, ani za hodinu, ani za mÄ›sÃc, ani za půl roku.
Â
Â
To opravdu musà být minimálnÄ› roky, aby se ÄlovÄ›k opravdu s tÃm druhým ÄlovÄ›kem poznal, protože prostÄ› mi do té hloubi duÅ¡e toho druhého ÄlovÄ›ka nevidÃme. Do nà vidà každý sám. UrÄitÄ› každý znáte svojà duÅ¡i, protože já tÅ™eba popravdÄ› to tak vnÃmám, že tÅ™eba nÄ›kteřà lidé udÄ›lajà vÄ›ci, které bych já tÅ™eba vůbec ani neudÄ›lala, nebo bych si je nedovolila, a oni jsou jeÅ¡tÄ› tak drzý, že prostÄ› tÅ™eba nÄ›jaké vÄ›ci Å¡patné udÄ›lajÃ, a já si Å™Ãkám, ty jo, to bych si nikdy nedovolila, tohle udÄ›lat.
Â
Â
A protože prostÄ› moje duÅ¡e je prostÄ› jiná, a vidà to také troÅ¡ku jinak. Takže urÄitÄ› každý ÄlovÄ›k vÅ¡echno vnÃmá to okolà prostÄ› jiným způsobem, jiným pohledem, což je vlastnÄ› dobÅ™e, protože žádný ÄlovÄ›k nenà nikdy v niÄem stejný, lidé jsou prostÄ› od sebe odliÅ¡nÃ. Každý má úplnÄ› jiné plány, prostÄ› vÅ¡echno úplnÄ› jinak vyhodnoceno. Takže prostÄ›, opravdu je to velice důležité, aby opravdu vÅ¡echno fungovalo tak jak má. A urÄitÄ› ta naÅ¡e duÅ¡e prostÄ›, která je ukrytá, a která je opravdu skvÄ›lá, a my jsme spokojenà sami se sebou, tak to je to nejkrásnÄ›jÅ¡Ã, co nás v životÄ› může potkat, protože rozhodnÄ› nikdy nedÄ›lejte to Å¡patné, co vám pÅ™ijde Å¡patné, když to dÄ›lá ten druhý ÄlovÄ›k. Protože nikdy to neopakujte, protože pak to nemusà vaÅ¡e duÅ¡e pobrat.